Vyhláška ČNB k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Zejména dochází k úpravě výčtu subjektů, na které dopadají požadavky stanovené Vyhláškou. Zejména se tyto požadavky nově vztahují na (i) centrální depozitář zaknihovaných cenných papírů; (ii) osobu vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou výše uvedenou institucí; (iii) osobu vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů; a (iv) osobu vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů.

Oproti tomu jsou této tzv. z osobní působnosti vyňaty osoby oprávněné k bezhotovostním obchodům s cizí měnou nebo k poskytování peněžních služeb podle devizového zákona. Na ně se tedy požadavky kladené Vyhláškou nadále nevztahují.

Další změny nastaly při sestavování a hodnocení rizikového profilu klienta. Nově je totiž rizikovým faktorem skutečnost, že některé ze zemí původu osoby, která s příslušnou institucí jedná jménem klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo státem, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový. Dosud se přitom tento rizikový faktor posuzoval pouze ve vztahu k zemím původu klienta či skutečného majitele klienta (§ 5 odst. 2 písm. a) Vyhlášky). Zcela nově je pak rizikovým faktorem skutečnost, že podle informací, které má instituce k dispozici, je s předmětem činnosti klienta spojeno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu (§ 5 odst. 2 písm. i) Vyhlášky). Činnosti příslušné instituce dle § 5 odst. 3 Vyhlášky (zjišťování informací o klientovi, kontrola údajů atp.) se nadto nyní týkají i provádění obchodů, které nejsou součástí obchodního vztahu.

Větší požadavky jsou na příslušné instituce rovněž kladeny ve vztahu k možnosti zpětné rekonstrukce veškerých schvalovacích a rozhodovacích procesů a kontrolní činnosti dle § 7 Vyhlášky. Zejména musí být zpětně rekonstruovatelný i takový proces, jehož výsledkem je závěr, že nejsou dány důvody pro změnu rizikového profilu klienta či pro podání oznámení o podezřelém obchodu.

Vyhláška nově udává povinnost řádného odůvodnění veškerých závěrů a hodnocení obsažených v hodnotící zprávě a nutnost vyjádření kontaktní osoby (§ 8 odst. 2 Vyhlášky). K projednání hodnotící zprávy statutárním orgánem instituce byla nově stanovena lhůta 4 měsíců po konci období, za které je zpracována. V téže lhůtě se statutární orgán vyjádří ke zjištěným nedostatkům hodnotící zprávy a návrhům v ní obsaženým.

Jak vyplývá z přechodného ustanovení Vyhlášky, jsou instituce povinny uvést svůj systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti Vyhlášky, tedy do 26. ledna 2015.