Sdělení Ústavního soudu č. 364/2012 Sb., rozhodnutí o atrahování působnosti

Nález Ústavního soudu č. 369/2012 Sb.

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 16/12 dne 16. října 2012 o zrušení procesní lhůty pro obranu před směnečným či šekovým platebním rozkazem. Soud shledal toto ustanovení v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ČR, který zakotvuje princip „rovnosti zbraní“, a to ve vztahu ke změněným okolnostem užívání směnek, které se v posledních letech rozšířilo i mezi fyzické osoby – neodborníky, od nichž není spravedlivě možné požadovat procesní reakci ve zrušené lhůtě tří dnů.

Ústavní soud tímto krokem předběhl zákonodárce a podpořil jej k přijetí toho času již projednávané novely občanského soudního řádu publikované pod číslem 404/2012 Sb., která třídenní lhůtu prodlužuje na osm dní.  Tato změna je doprovázena dalšími chystanými změnami na ochranu spotřebitele, které mají zabránit zneužívání směnek k zajišťování závazků spotřebitelů, zejména projednávanou novelou zákona o spotřebitelském úvěru, která zajištění spotřebitelského úvěru směnkami zcela vylučuje (sněmovní tisk 781).

OSŘ

Zákon č. 405/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Tato novela zákona o vyvlastnění směřuje k omezení veřejných výdajů spojených s vyvlastňovacím řízením, kde častou praxí byly spekulativní nákupy nemovitostí v důsledku úniku interních informací o plánovaných především liniových stavbách. Nově budou napříště náhrady vyvlastňovaným osobám v rámci vyvlastňovacího řízení stanoveny na základě znaleckého ocenění hodnoty majetku v době podání návrhu na vyvlastnění, k jejich pozdějšímu zhodnocení či znehodnocení se nebude přihlížet. Zmíněná praxe „vydírání“ státu výší požadované náhrady nebude napříště možná.

Dále dochází ke změně určení výše náhrady a způsob jejího vyplacení v případě, kdy vyvlastňovaný majetek je zatížen věcnými právy, která účinností rozhodnutí o vyvlastnění zanikají. Dosud docházelo v takovém okamžiku k zesplatnění zajištěných závazků vyvlastňované osoby, a stát hradil náhradu věřiteli tohoto závazku až do jeho dosud neuhrazené výše. Nově v takovém případě k automatickému zesplatnění pohledávky nedochází, a míru úhrady pro věřitele vyvlastňované osoby stanoví vyvlastňovací úřad na základě dohody vyvlastňované osoby a jejího věřitele. V případě, že se nedohodnou, bude celá náhrada složena do soudní úschovy.

Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

Tento kontroverzní zákon navazuje na veřejnou debatu o navrácení majetku církvím, která probíhá ve vlnách již od konce roku 1989. Již v červenci roku 1990 byl přijat tzv. výčtový zákon, kterým byl navrácen rozsáhlý nemovitý majetek. Již v této době byl připraven zákon o navrácení majetku církvím, ten ale těsně neprošel hlasováním Federálního shromáždění.

V následujících více než dvaceti letech s přestávkami probíhala veřejná diskuze o vhodnosti a uskutečnitelnosti navrácení konfiskovaného majetku církví. Výsledkem tohoto dění je současný zákon, jímž se Česká republika zavázala vydat nemovitý majetek ve vlastnictví státu nebo jiných veřejných subjektů a během třiceti let vyplatit sedmnácti církvím v součtu 59 miliard korun.

Souběžně s tímto procesem pak dojde k postupnému zastavení veřejných plateb k zajištění chodu církví a dovrší se tak odluka církve a státu. Od roku 2034 by pak církve měly hospodařit zcela nezávisle na státu jako kterýkoliv jiný subjekt.

Zákon č. 43/2013 Sb. kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru

Novela zákona o spotřebitelském úvěru zvyšuje ochranu dlužníka v nerovném vztahu s věřitelem, mimo jiné stanoví zákaz použití směnky nebo šeku k zajištění splnění úvěru. Novela také zpřesňuje způsob výpočtu RPSN tak, aby se zvýšila jeho vypovídací hodnota pro spotřebitele.

Dále novela zvyšuje ochranu spotřebitele před používáním předražených linek pro poskytování informací o úvěru či komunikaci se spotřebitelem, a výrazně zvyšuje sankce, které je možné za porušení zákona uložit. V případě porušení zákazu použití směnek nebo šeků se sankce zvyšuje až na dvacet milionů Kč.

V návaznosti na cíle novely je dále nutné uvést, že pokud by předkládaná novela nebyla přijata, nadále budou přetrvávat některé neférové praktiky věřitelů a zprostředkovatelů v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.