Významné novely zákonů

Zákon č. 359/2012 Sb., změna zákona na ochranu zvířat proti týrání a změna dalších zákonů

Hlavním důvodem novelizace zákona je nutnost adaptovat právní řád České republiky na nařízení Rady (ES) o ochraně zvířat při usmrcování, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, a naplnit směrnici Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Termín pro dosažení souladu je 10. listopadu tohoto roku, účinnost právních předpisů je stanovena od 1. ledna 2013. Pokud ČR požadavky nesplní, hrozí jí ze strany EU finanční a obchodní sankce.

V souvislosti se zvyšujícími se požadavky EU na kvalifikaci osob, které zvířata usmrcují, nebo s pokusnými zvířaty pracují, novela upřesňuje požadavky na vzdělání a odbornou přípravu včetně požadavků na školicí pracoviště. Díky nové sankci zákazu chovu bude možno zabránit osobám, které zvířata opakovaně týraly, v dalším chovu zvířat a tedy rovněž i v dalším porušování právních předpisů, což zásadním způsobem přispěje ke zlepšení ochrany zvířat.

Dalším novým postihem je propadnutí týraného zvířete. Díky této sankci bude možné toto zvíře majiteli odebrat a předat osobě, která mu zajistí řádnou péči. V tomto případě chovateli zanikne vlastnické právo k týranému zvířeti. Dosud bylo možné pouze umístit zvíře do náhradní péče.  Majitelé však za ni mnohdy nebyli ochotni platit, a náklady tak nesl obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o umístění zvířete do náhradní péče rozhodl.

Novela dále upřesňuje právní úpravu zvláštního opatření, především umísťování týraných zvířat do náhradní péče. Na základě poznatků z praxe, kdy je současná úprava kritizována jako časově náročná, se zavádí předběžná náhradní péče, díky které bude možné rychle a efektivně zabránit dalšímu týrání zvířete.

Je-li to nezbytné pro ochranu zvířat a věc nesnese odkladu, budou nově moci policisté vstupovat i do bytů či domů majitelů týraných zvířat. Dosud mohli vstupovat jen na pozemek, do nebytových prostor, provozoven a automobilů. Aby byla ústavně zaručená nedotknutelnost obydlí dotčena co nejméně, vstup bude umožněn výhradně policistům, nikoliv obecní policii, pracovníkům krajských veterinárních správ nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, ani pracovníkům ochranářských organizací.

Zákon č. 360/2012 Sb., změna z. o ochraně hospodářské soutěže a změna trestního zákoníku

Zákon č. 360/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zavedl několik významných změn. Hlavním důvodem a cílem novely je dle důvodové zprávy zejména zákonné zakotvení podmínek tzv. „leniency programu“, úprava tzv. „narovnání“, zakotvení oprávnění Úřadu provádět v rámci šetření případů možného porušení zákona dle stanovených kritérií tzv. „prioritizaci“, a tedy možnost nezabývat se marginálními případy porušení zákona, dále zakotvení zákazu plnění veřejných zakázek a zákazu plnění koncesní smlouvy těm subjektům, jež se dopustí správního deliktu uzavření kartelové dohody v rámci procesu zadávání veřejných zakázek nebo v souvislosti s koncesním řízením.

Dochází i ke změně zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přinášející v novém § 248a trestního zákoníku „zvláštní ustanovení o účinné lítosti“.

Další změny zákona vycházejí z dlouhodobé potřeby vyvolané aplikační praxí Úřadu, a zejména jde o doplnění ustanovení o sdělení výhrad (§ 21b) o povinnost Úřadu informovat účastníky řízení i o výši pokuty, která jim v konkrétním případě hrozí, zpřesnění úpravy přechodu odpovědnosti za správní delikt právnické osoby na jejího právního nástupce, zakotvení obecné povinnosti soutěžitelů poskytovat Úřadu úplné, správné a pravdivé podklady a informace včetně obchodních záznamů, nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení, zakotvení oprávnění Úřadu provádět šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu, příp. jinou osobou k tomu oprávněnou, doplnění správních deliktů spáchaných nesplněním závazků, které účastníci řízení navrhli ve prospěch obnovení účinné soutěže, také o delikt nesplnění závazků navržených účastníky řízení, založení povinnosti poskytovat Úřadu informace také subjektům, které nelze podřadit pod pojem soutěžitel ve smyslu zákona a výslovné vyloučení užití předpisů o kontrole. Další změny jsou vyvolané nabytím platnosti a účinnosti revize zakládacích smluv Evropské unie provedené tzv. Lisabonskou smlouvou – jde o provázání nových názvů orgánů, dokumentů či užívaných pojmů do zákona.

Novela nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tzn. 1.12.2012.

Zákon č. 350/2012 Sb. změna stavebního zákona a změna souvisejících zákonů

Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony představuje velkou vládní novelu stavebního zákona. Novela reaguje na aktuální problémy ve stavebním a územním řízení a zároveň na výstupy z Programového prohlášení Vlády ČR.

Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona by měla přispět ke snížení administrativní náročnosti postupů na úseku územního plánování a podstatným způsobem tak zkrátit dobu při pořizování a vydávání územních plánů.

Jedním z hlavních cílů novely je i rozšíření deregulace o případy, o kterých z hlediska veřejných zájmů není třeba rozhodovat v územním řízení. Snahou novely je zjednodušit život stavebníkům, a to zejména u doplňkových staveb na pozemcích rodinných a bytových domů.

V oblasti povolování staveb si novela klade za cíl sjednocení procesních postupů při ohlašování a kolaudování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstranění staveb. Novela rozšiřuje i výčet případů, které pro své provedení nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Současná praxe složitého vyřizování stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby.

Novela stavebního zákona přináší tato zlepšení:

1. Významně má být zjednodušen a zkrácen postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravu územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku.

2. Účast veřejnosti při územním plánování je značně rozšířena. Nově budou moci občané podávat připomínky ke zprávě o uplatňování politiky územního rozvoje ČR, zásad územního rozvoje kraje i územního plánu. Připomínky veřejnosti jsou nově umožněny také v první etapě pořizování územně plánovací dokumentace, tj. ve fázi společného jednání, která předchází vlastnímu řízení s veřejným projednáním.

3. Je rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky na pozemku rodinného domu, nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, skleníky do 40 m2, výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa, technické parametry a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, atd.).

4. Zjednodušení územního řízení (povinné ústní jednání zůstává pouze u záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo na které se prováděla EIA, v ostatních případech stavební úřad může od ústního jednání upustit; oznámení o zahájení územního řízení a územní rozhodnutí se účastníkům řízení doručují jednotlivě – do vlastních rukou, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků – více než 30).

5. Pro většinu záměrů posuzovaných z hlediska vlivů na životní prostředí je sloučen postup EIA s územním řízením (např. záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo záměry, u kterých proběhlo zjišťovací řízení). Tím se zkracuje příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí včetně stanoviska EIA trvá max. tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky.

6. Je rozšířen okruh staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (všechny energetické přípojky, všechny výrobky plnící funkci, reklamní zařízení, atd.); to znamená, že tyto záměry bude stavebník realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

7. Veřejná technická infrastruktura nebude vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; to znamená, že ji stavebník bude realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, ale budou se kolaudovat. Jedná se tyto druhy veřejné technické infrastruktury:

a. – Nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací.

b. – Podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny.

c. – Vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu.

d. – Rozvody tepelné energie.

e. – Vedení sítí veřejného osvětlení.

8. V návaznosti na rozšíření záměrů, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (viz bod 3) je rozšířen okruh záměrů, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřad; to znamená, že tyto záměry stavebník bude realizovat bez jakéhokoliv předchozího projednání se stavebním úřadem.

9. Nově je upraveno vydání certifikátu autorizovaného inspektora způsobem omezujícím možnosti zneužití. Certifikát bude zveřejněn na úřední desce úřadu po dobu 30 dnů tak, aby kdokoli mohl zjistit, že se bude stavba na území obce realizovat. Nemělo by docházet k tomu, že autorizovaný inspektor opomene projednat záměr s některými účastníky řízení. Pokud s nimi neprojedná záměr, nebo konečné řešení záměru je v rozporu s tím, co s nimi bylo projednáno, mohou podat námitku proti vydanému certifikátu. Tuto možnost mají též dotčené orgány.

10. Účastenství veřejnosti ve stavebním řízení je oproti stávajícímu stavu konkretizováno pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení

11. Podrobněji je upraven postup přijímání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu.

12. U kolaudace je zajištěno dřívější užívání dokončené stavby tím, že:

a) U staveb nevyžadujících kolaudační souhlas může stavebník užívat následující den po kontrolní prohlídce stavby; stavební úřad ověří do protokolu, že je vše v pořádku

b) U staveb vyžadujících kolaudační souhlas je zákonem nově stanovena 60 ti denní lhůta od podání žádosti, do které musí být stavebním úřadem provedena závěrečná kontrolní prohlídka stavby (dnes tato lhůta upravena není).

Tato novela nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.