Novela insolvenčního zákona

Dne 1. 11. 2012 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona (zákon č. 334/2012 Sb., dále jen „novela“). Cílem novely je zabránit podávání „šikanózních“ insolvenčních návrhů na zdravé společnosti, které směřují v první řadě k poškození jejich pověsti, důvěryhodnosti, možnosti ucházet se o veřejné zakázky, možnosti získání úvěru apod.

Novela se mimo jiné týká předběžného opatření v insolvenčním řízení, ve kterém může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

Insolvenční soud může také na návrh dlužníka uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, avšak jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí.

Významné je ustanovení o možnosti odmítnout insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Jedná se o případ, kdy:

·  insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění podat insolvenční návrh pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží,

·  jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu, nebo

·  jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.

V rozhodnutí, jímž soud odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč. Insolvenční soud následně na návrh dlužníka vyškrtne dlužníka z insolvenčního rejstříku.

Bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo na její náhradu vůči insolvenčnímu navrhovateli. V souvislosti s tímto ustanovením byl novelizován §87 a 88 občanského soudního řádu. Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení, v incidenčních sporech, jakož i ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Místně příslušný k řízení o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu je soud, u něhož probíhá insolvenční řízení.

8. listopad 2012