Novela exekučního a občanského soudního řádu

Změny v zákoně č. 120/2001 Sb., exekuční řád

Pro exekutora nový §4 zavádí ochranu pojmů exekutor, exekuční úřad a exekuční činnost. Je prodloužena doba pro uplatnění námitky podjatosti exekutora z 5 na 8 dnů. Vzhledem k ostatním změnám tato lhůta nově běží od chvíle, kdy bylo účastníku doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, příp. ode dne, kdy se o důvodu vyloučení dozvěděl. Významnou novinkou je neveřejný Rejstřík zahájených exekucí, který povede Ministerstvo spravedlnosti, namísto Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou. Do Rejstříku zapisuje soud nebo exekutor, přístup k němu mají soudy a Exekutorská komora. Paragrafy 37 – 39 nenápadně zavádějí několik změn. Nově se objevuje možnost sloučit více exekucí vedených proti jednomu povinnému do jednoho řízení. Tím se za určitých podmínek může smazat dosud významné pořadí pohledávek různých oprávněných. Soud však může, je-li to v zájmu hospodárnosti řízení, různé exekuce do jednoho řízení nespojit. Jako další povinnost ukládají tyto tři nabyté paragrafy oprávněnému napřed vyzvat povinného k dobrovolnému plnění. Originál nebo úředně ověřená kopie této výzvy je nezbytnou přílohou exekučního návrhu (dříve návrhu na zahájení exekuce). § 37 ve svém odst. 2 písm. b) odkazuje na § 251 občanského soudního řádu, který jako zásadní změnu odstraňuje dvoukolejnost v systému exekucí, a vymezuje taxativně působnost soudu na nařízení a provádění výkonu těchto rozhodnutí:

- o výchově nezletilých dětí,

- ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce,

- je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady,

- o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným,

- orgánů Evropských společenství,

- jde-li o cizí rozhodnutí.

Z původního návrhu zákona naštěstí během projednávání vypadla místní příslušnost exekutorského úřadu, která by výrazně zpomalila průběh exekučních řízení. Nový § 43a ukládá povinnost exekutorovi, kterému došel exekuční návrh, požádat na elektronickém formuláři exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení tohoto návrhu o pověření a nařízení exekuce (dříve pověření k provedení). Jsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady, vydá soud pověření do 15 dnů. Exekutor má v termínu dalších 15 dní ode dne doručení pověření zaslat oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému se toto vyrozumění zasílá nejpozději s prvním exekučním příkazem. Z možnosti předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti a k prohlášení o majetku se stala pro exekutora povinnost za předpokladu, že toto předvolání pokládá za účelné. Dále zákon uvádí podmínky pro tento krok, např. že lhůta k předvolání nesmí být kratší 15ti dnů. Také je exekutor nově povinen (ovšem je-li to vhodné a účelné) umožnit dlužníkovi na jeho žádost uzavřít dohodu o plnění ve splátkách, jejichž výše nesmí být nepřiměřená výši dluhu a možnostem a schopnostem dlužníka.

Zásadní novinkou jsou nové způsoby provedení exekuce. Pro exekuci ukládající zaplacení peněžité částky se nově objevuje správa nemovitosti a pozastavení řidičského oprávnění. Pojem prodej podniku se nahrazuje pojmem postižení podniku. Je zpřísněna ochrana věcí třetích osob. K průběhu soupisu movitých věcí při exekuci prodejem movitých věcí a nemovitostí může exekutor přistoupit, jen jestliže je dostatečně prokázáno, že movitá věc je ve vlastnictví povinného. Neprokáže-li se vlastnictví movité věci, nesmí exekutor přistoupit k provedení exekuce prodejem movité věci. Před nařízením exekuce prodejem nemovitosti, je-li to účelné, umožní exekutor povinnému prodej nemovitosti za tržní cenu. Lhůta k tomuto prodeji musí být v rozmezí 3-6 měsíců. Dále exekutor bezodkladně musí uvědomit třetí osobu a poučit ji o právu podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, jestliže shledá pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví této třetí osoby. Nový zákon také zpřesňuje okamžik vzniku exekutorského zástavního práva, který určuje na den doručení exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Určování pořadí různých zástavních práv zůstává nezměněno.

Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou. Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění, prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.

Změny v zákoně č. 99/1963, Sb., občanský soudní řád

V souladu se zavedením povinnosti oprávněného napřed prokazatelně vyzvat povinného k dobrovolnému splnění povinnosti v exekučním řádu je zaveden také v OSŘ nový § 142a, který nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení žalobci, který měl úspěch ve věci podle § 80 písm. b) (žaloba na plnění), pokud ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení nezaslal výzvu k plnění. Zčásti nebo zcela může soud náklady řízení přiznat takovému žalobci, jen jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Rozšiřuje se účastenství manžela povinného i na případy, kdy k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, jsou nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy majetkové hodnoty manžela povinného. Lze také nařídit výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky a jestliže výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se stanou splatnými. Pojem základní částka v § 278 a násl. se nahrazuje výrazem nezabavitelná částka. Výkon rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na opětující se dávky, lze nařídit i jiným způsobem než srážkami ze mzdy, nestačí-li tyto k úhradě těchto dávek, a to způsobem v rozsahu součtu těchto plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se stanou splatnými.

§ 314b nově zavádí možnost prodeje peněžité pohledávky v dražbě. Zákon dále zpřesňuje a podrobně rozvádí možnost výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv, a to jako postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, dále jako postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti. Jsou-li tyto podíly neomezeně převoditelné, lze je prodat v dražbě. V dražbě lze prodat i podíly s omezeným převodem, to však jen tomu, kdo prokáže, že splňuje požadavky pro nabytí podílu.

Nový způsob výkonu rozhodnutí je také správa nemovitosti. Správu nemovitosti vykonává soud.  Soud činí vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky plynoucí z nemovitosti skládal na jím určený účet a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému:

a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil,

b) zakáže, aby přijímal užitky či plnění plynoucí z nemovitosti,

c) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo nemovitost užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní smlouvu k nemovitosti nebo její části, zda je nemovitost zatížena věcným břemenem a komu takové právo svědčí,

d) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitost pojištěna,

e) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně nemovitosti vedeny spory či jiná řízení, a

f) přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se nemovitosti a bez omezení vstupovat do všech prostor.

Nařízení správy nemovitosti nemá vliv na nájemní smlouvy týkající se nemovitosti. Soud však může takové smlouvy vypovědět a sjednat jiné nájemní smlouvy. Soud je oprávněn vypovědět či jinak ukončit a uzavřít nové smlouvy, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a pojistné smlouvy za podmínek stanovených zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s dodavateli těchto služeb. Může se také domáhat vyklizení nemovitosti, zániku věcných břemen či zrušení jiných vztahů, na jejichž základě je nemovitost užívána, za podmínek stanovených zvláštním zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s účastníky těchto právních vztahů. Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky. Výdaje se uhrazují v tomto pořadí:

a) náklady správy nemovitosti,

b) plnění, která vyplývají z pojistných smluv a ze smluv, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti,

c) náklady na udržování a nutné opravy nemovitosti,

d) náklady řízení týkajícího se nemovitosti,

e) daň z nemovitostí za dobu, po kterou trvá správa nemovitosti.

Při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí je nově možnost vyloučit ze soupisu věci, o kterých to navrhne povinný a oprávněný s tím souhlasí. Nově přidané §§ 327a a 327b zavádějí postup při soupisu věcí, je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku nebo jiné evidence. Pak se taková věc zařadí do soupisu zápisem do protokolu. O provedení takového soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který vede tento rejstřík či jinou evidenci, aby, je-li to možné, provedl záznam o soupisu do rejstříku, či evidence. Druhý paragraf pojednává o vkladní knížce.

V rámci dalšího postupu při prodeji movitých věcí nastávají velké změny v ustanoveních o dražbě. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, pak dražiteli, který byl určen losem. Nezaplatí-li vydražitel věc bez zbytečného odkladu, draží se věc znovu bez jeho účasti. Dražbu lze nyní vést i elektronicky s využitím internetu. V novém §330a odst. 2 zákon stanoví detaily dražební vyhlášky. Při provedení dražby elektronicky se nepoužije ustanovení o losování dražitele s nejvyšším podáním, ale příklep je udělen tomu, který nejvyšší podání učinil jako první. Při vyplacení dosaženého výtěžku oprávněnému se nyní kromě nákladů prodeje může srazit i DPH, je-li povinný plátcem a byla-li vydražená věc v obchodním majetku povinného. Nové znění §336 ukládá, aby znalec ocenil nemovitost a její příslušenství cenou obvyklou, soud může provést ohledání nemovitosti. Podle výsledků ocenění a ohledání nemovitosti vydá soud usnesení o ceně a může rozhodnout o zániku nájemního práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže není poskytováno nájemné v místě a čase obvyklé nebo je-li hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného a toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě (dříve se některé nájmy a práva odpovídající věcnému břemenu byly označovány jako závady a bylo-li v zájmu společnosti, aby nemovitost zatěžovaly i nadále, dražbou nemohly zaniknout). Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí dražbu. Druhý odstavec nového § 336b popisuje detaily dražební vyhlášky. Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné. Věřitel povinného, který má vymahatelnou pohledávku, ji může do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Přihláška musí obsahovat výši pohledávky a jejího příslušenství, vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby, údaj o tom, do které skupiny pohledávka patří a skutečnosti významné pro pořadí pohledávky. Nově je výslovně stanovena povinnost dražitele prokázat svoji totožnost, detaily se zaznamenávají do protokolu o dražbě. Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší podání bude doplácet pomocí úvěru. Ze zákona zmizela možnost podávat námitky proti příklepu. Do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu může každý (kromě soudců, zaměstnanců soudů, povinného, manžela povinného vydražitele a další, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis) soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitost chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání. Tato částka se nazývá předražek. Tento musí být zaplacen na účet soudu v rámci zmíněné 15ti denní lhůty. Po uplynutí této lhůty soud vyzve vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší. Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání.

Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovitosti ve prospěch věřitele ze smlouvy o úvěru, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu o úvěru, ve které

a) úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání,

b) úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b),

c) úvěr byl poskytnut věřitelem, který může na území České republiky vykonávat činnost podle zákona o bankách. Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje se jen vydražiteli.

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví. Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek. Při druhém dražebním jednání se nejnižší podání stanoví ve výši 50 % ceny stanovené v usnesení o ceně, ve třetím dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitost prodat ani poté, soud řízení zastaví.

Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. S výjimkou určení vydražitele losem je postup obdobný.

Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:

a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,

b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,

d) pohledávky nedoplatků výživného,

e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení,

f) ostatní pohledávky.

V rámci výkonu rozhodnutí postižením podniku zůstává stejná většina úpravy o výkonu rozhodnutí prodejem podniku. Na základě zprávy správce o ceně podniku anebo podle jiných rozhodných hledisek, které si soud opatří a po vyjádření oprávněného a povinného rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou podniku, nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě.  Rozhodne- li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou podniku, uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě.