Nejvyšší soud k ochranným známkám

Nejvyšší soud rozhodl, že ochranná známka „APETITO“ má nízkou rozlišovací způsobilost, jelikož je tvořena prvkem obecného názvosloví (apetit), který je spotřebiteli poměrně znám a nespojuje si ho s jedním konkrétním vlastníkem ochranné známky.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze, který žalované zakázal užívat slovní ochrannou známku Společenství „APETINA“ pro „mléko a mléčné výrobky, potravinářské tuky“, zapsané ve třídě 29.

V řízení bylo zjištěno, že ochranné známky APETITO a APETINA jsou zapsány ve třídě 29 pro mléko a mléčné výrobky, jedlé (stolní) oleje a tuky. Ochranná známka žalobkyně je konkrétně používána pro tavené sýry a ochranný známka žalované pro sýr balkánského typu. Ochranné známky jsou tedy užívány pro podobné výrobky.

Při posuzování podobnosti ochranných známek se obecně vychází z běžných hledisek, které vytvořila praxe a jsou standardně užívána, jimiž jsou zejména hledisko vizuální, fonetické, sémantické a celkový dojem, jakým předmětná označení působí na průměrného spotřebitele. V případě slovní ochranné známky je třeba vycházet především z hlediska fonetického a sémantického.

Dále je třeba posuzovat zaměnitelnost ochranných známek. Posuzování, zda existuje nebezpečí záměny ochranných známek, je třeba činit z pohledu průměrného spotřebitele. Jím se rozumí zejména současní nebo potenciální spotřebitelé daného druhu výrobků nebo služeb, pro které se ochranná známka užívá, nebo osoby zapojené do distribuční sítě daného druhu výrobků nebo služeb, popřípadě obchodní kruhy, zabývající se daným druhem výrobků nebo služeb, pro které se ochranná známka užívá.

Ochranná známka může na straně veřejnosti vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobná jiné ochranné známce, že může spotřebitele uvést v omyl co do původu takto označovaných shodných nebo podobných výrobků nebo služeb. Dovolací soud přisvědčil dovolatelce, že ochranná známka „APETITO“ má nízkou rozlišovací způsobilost, jelikož je tvořena prvkem obecného názvosloví (apetit). V kontextu posouzení nebezpečí záměny slovní prvky „apetit“, resp. „apetito“, jakožto prvky pozitivně se vztahující k základní vlastnosti potravin (a tedy s nízkým stupněm rozlišovací způsobilosti vzhledem k daným výrobkům a službám) jsou prvky poměrně oblíbenými a ze strany výrobců a poskytovatelů služeb v oblasti gastronomie hojně využívanými. Spotřebiteli je tedy tento prvek poměrně znám a nespojuje si ho s jedním konkrétním vlastníkem ochranné známky; lze důvodně předpokládat, že průměrný spotřebitel se při vnímání předmětných slovních ochranných známek zaměří nikoli pouze na jejich slovní podobu jako takovou, ale i na jejich další prvky, zejména grafické, v jejichž souvislosti je ochranná známka používána. Jelikož je český spotřebitel zvyklý setkávat se s označeními obsahujícími označení „apetit“ ve spojení s potravinářskými výrobky, musí pozorněji vnímat rozdíl v koncovce konkrétního označení. Z toho důvodu nelze dovodit zaměnitelnost obou označení.

Posledním zkoumanou podmínkou ve smyslu § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. je asociace se starším označením či ochrannou známkou. To znamená vyvolání představy o souvislosti přihlašovaného označení se starším označením či ochrannou známkou. Pravděpodobnost asociace označení není striktnější alternativou k pravděpodobnosti záměny označení, nýbrž slouží pouze k definování jejího rozsahu. To znamená, že se nedá aplikovat v případě, kdy si spotřebitelská veřejnost při spatření podobného označení pouze vybaví starší ochrannou známku, aniž by bylo pravděpodobné, že předmětná označení zamění.

Z nálezu Nejvyššího soudu ze dne 28.8.2012, sp.zn.23 Cdo 4046/2010

22. říjen 2012