Nejvyšší soud k výběrům z bankomatu nad rámec zůstatku peněžních prostředků na účtu
Umožnila-li banka realizovat výběry z bankomatu nad rámec zůstatku peněžních prostředků na účtu, a to navzdory povaze účtu, který byl sjednán jako kreditní, zcela zjevně porušila povinnosti stanovené právními předpisy vydanými za účelem předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu.
To platí bez ohledu na to, že majitel účtu porušil ustanovení podmínek pro platební karty a PIN uchovával společně s platební kartou na jednom místě, platební kartu neuložil odděleně od svých dokladů a neinformoval banku o ztrátě nebo odcizení platební karty.
Mezi smluvními stranami smlouvy o běžném účtu byl sjednán týdenní limit pro platební kartu při použití v bankomatu ve výši 30.000 Kč, před hotovostními výběry žalovaný disponoval částkou 122.073,68 Kč, měl na účtu dostatek finančních prostředků k uhrazení týdenního limitu 30.000 Kč a tato částka byla bance rovněž uhrazena.
Dle přílohy k oznámení o zůstatku ze dne 31. prosince 2000 na účtu byla k 17. listopadu 2002 částka 128.358,98 Kč, přičemž k 31. prosinci 2000 byla na účet připsána částka 135,59 Kč a odepsána částka 974.350,41 Kč. Zůstatek na účtu ke dni 31. prosince 2000 činil mínus 845.855,84 Kč.
Jakkoli žalovaný porušil povinnosti určené podmínkami pro platební karty (u platební karty měl PIN kód, za jehož použití byla karta zneužita) a způsobil tak bance škodu, za výběry „nad stanovený týdenní limit“ žalovaný neodpovídá a tyto jdou plně k tíži banky, když „ze sjednaného limitu pro platební kartu vyplynula pro banku povinnost technicky zajistit, aby nebylo možné týdenní limit překonat. Limit na platební kartě má v tomto smyslu především funkci bezpečnostní a má svůj význam právě v situacích, kdy dojde ke ztrátě, popř. odcizení karty a hrozí její zneužití. Pokud by tomu tak nebylo, existence jakéhokoliv limitu by zcela ztratila svůj význam. Klient banky má legitimní právo očekávat, že sjednaný limit na platební kartě zamezí výběrům přes tento limit. Pokud se tak v daném případě nestalo, tato technická nedostatečnost způsobuje to, že banka nepostupovala v souladu se sjednanými podmínkami a odpovídá za částku jdoucí přes sjednaných 30.000 Kč.“
Z nálezu Nejvyššího soudu ze dne 31.7. 2012 sp.zn. 29 Cdo 4227/2009
22. říjen 2012
Další novinky
- Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15 [11/01/17]
- Nález Ústavního soudu ČR, Pl. I. ÚS 520/16 [07/07/16]
- Nález Ústavního soudu ČR Pl. I. ÚS 3235/15 ve věci Skendera Bojku [18/05/16]
- Nález ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 4/2014 k určování příslušnosti soudů v přípravném řízení [17/05/16]
- Rozhodnutí ESLP ve věci Bédat proti Švýcarsku [20/04/16]
Publikace
Nesprávné odůvodnění rozhodnutí soudu může být zásahem do práv, účinná obrana není ceska-justice.cz, 16. ledna, 2015
Další
- Proč nezavést porotní systém? Příliš mnoho otázek k přísedícím v českém soudnictví ceska-justice.cz, 9. listopadu, 2014
- K otázce věcné příslušnosti soudu v podnikatelských sporech o peněžité plnění e-pravo.cz, č. 92465, 30. září, 2013
- Kdy je rozhodující hlas předsedajícího Právní fórum, 1, 2010
- Kdy žádat o odbytné Ekonom, 19, 2006