Nejvyšší soud k mimořádnému zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění
Výrazné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění (zhruba kolem desetinásobku) je pak podle ustálené judikatury dovolacího soudu vyhrazeno především těm případům, kdy pro následky úrazu je poškozený téměř vyřazen ze života a kdy jeho předpoklady k uplatnění ve společnosti jsou téměř nebo zcela ztraceny, není schopen se sám obsloužit apod.
Pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je rozhodující jednak lékařské ohodnocení počtem bodů, z něhož je nutno vycházet, a dále posouzení předpokladů, které měl poškozený pro další uplatnění v životě a společnosti a které jsou následkem úrazu omezeny nebo ztraceny.
Zvyšování odškodnění musí mít jisté hranice, zachovat si racionální vztah k úrovni bodového ohodnocení jednotlivých následků poškození zdraví i jeho peněžnímu vyjádření, respektovat požadavek srovnatelnosti s jinými obdobnými případy, nesmí být projevem libovůle a mít zjevně likvidační účinky pro subjekty k náhradě škody povinné, přičemž není zásadně (s výjimkou případné moderace dle § 450 obč. zák.) významné, zda škodu hradí sám škůdce nebo pojišťovna (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 5223/2009).
V daném případě – s ohledem na skutková zjištění rekapitulovaná výše – nebyly náležitě doceněny některé okolnosti, jako je věk žalobkyně, jakož i rozsah a intenzita, v jakém jsou omezeny životní aktivity žalobkyně v důsledku poškození zdraví, a v jakém jsou naopak její možnosti společenského uplatnění zachovány. Pokud odvolací soud přiznal žalobkyni odškodnění ve výši 4.812.000,- Kč, což je částka odpovídající desetinásobku základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, nekoresponduje jeho závěr zavedené rozhodovací praxi dovolacího soudu, neboť takto (o desetinásobek) zvýšené odškodnění by dle judikatury odpovídalo výrazně těžším následkům – např. úplné ztrátě hybnosti i gnostických a komunikačních schopností, jež by bylo vyjádřeno rovněž řádově vyšším bodovým ohodnocením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 25 Cdo 759/2005), či ztrátě výjimečných schopností uplatnit se v životě po stránce pracovní, sportovní, kulturní apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4670/2007, publikovaný pod č. 46/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z nálezu Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2012 sp.zn. 25 Cdo 1170/2010
28. červen 2012
Další novinky
- Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15 [11/01/17]
- Nález Ústavního soudu ČR, Pl. I. ÚS 520/16 [07/07/16]
- Nález Ústavního soudu ČR Pl. I. ÚS 3235/15 ve věci Skendera Bojku [18/05/16]
- Nález ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 4/2014 k určování příslušnosti soudů v přípravném řízení [17/05/16]
- Rozhodnutí ESLP ve věci Bédat proti Švýcarsku [20/04/16]
Publikace
Nesprávné odůvodnění rozhodnutí soudu může být zásahem do práv, účinná obrana není ceska-justice.cz, 16. ledna, 2015
Další
- Proč nezavést porotní systém? Příliš mnoho otázek k přísedícím v českém soudnictví ceska-justice.cz, 9. listopadu, 2014
- K otázce věcné příslušnosti soudu v podnikatelských sporech o peněžité plnění e-pravo.cz, č. 92465, 30. září, 2013
- Kdy je rozhodující hlas předsedajícího Právní fórum, 1, 2010
- Kdy žádat o odbytné Ekonom, 19, 2006