Nejvyšší soud k porušení povinnosti souhlasu dozorčí rady, popř. valné hromady, se smlouvou podléhaj
Absence souhlasu dozorčí rady, popř. valné hromady, se smlouvou podléhající ustanovení § 193 odst. 2 obch. zák. neplatnost či neúčinnost smlouvy o převodu majetku nezpůsobuje.
Podle ustanovení § 193 odst. 2 obch. zák., ve znění účinném v době uzavření kupní smlouvy (tj. naposledy ve znění zákona č. 126/2002 Sb.), pro věc rozhodném, k uzavření smlouvy, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li společnost konsolidovanou účetní závěrku, se vyžaduje souhlas dozorčí rady. Vydala-li společnost registrované účastnické cenné papíry, vyžaduje se i souhlas valné hromady. Ustanovení § 196a odst. 4 platí obdobně.
Účelem této úpravy je podřídit významné majetkové dispozice, na něž se nevztahuje výjimka formulovaná v ustanovení § 196a odst. 4 obch. zák., jež by mohly zásadním způsobem ovlivnit hospodaření společnosti a její další podnikání, dodatečné kontrole ze strany kontrolního orgánu (dozorčí rady), popř. i ze strany akcionářů (jsou-li účastnické cenné papíry registrovány).
Nejde o právní úpravu tzv. konfliktu zájmů, tj. situací, kdy se zájem člena statutárního orgánu v důsledku rozličných okolností dostává (může dostat) do rozporu se zájmy společnosti, což může vést k uzavření smlouvy pro společnost (a potažmo její akcionáře a věřitele) nevýhodné.
Ustanovení § 193 odst. 2 obch. zák. žádný zvláštní vztah mezi společností a jejím smluvním partnerem nepředpokládá. Smluvní partner společnosti často nemá objektivně možnost zjistit, že smlouva podléhá označenému ustanovení a že k jejímu uzavření se vyžaduje souhlas dozorčí rady, popř. i valné hromady společnosti.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud uzavírá, že ustanovení § 193 odst. 2 obch. zák. nezakládá takové omezení oprávnění představenstva jednat jménem akciové společnosti, v jehož důsledku by smlouva uzavřená bez souhlasu dozorčí rady (popř. i valné hromady) nebyla účinná a nevázala společnost.
Z nálezu Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2012 sp.zn. 29 Cdo 3223/2010
28. červen 2012
Další novinky
- Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15 [11/01/17]
- Nález Ústavního soudu ČR, Pl. I. ÚS 520/16 [07/07/16]
- Nález Ústavního soudu ČR Pl. I. ÚS 3235/15 ve věci Skendera Bojku [18/05/16]
- Nález ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 4/2014 k určování příslušnosti soudů v přípravném řízení [17/05/16]
- Rozhodnutí ESLP ve věci Bédat proti Švýcarsku [20/04/16]
Publikace
Nesprávné odůvodnění rozhodnutí soudu může být zásahem do práv, účinná obrana není ceska-justice.cz, 16. ledna, 2015
Další
- Proč nezavést porotní systém? Příliš mnoho otázek k přísedícím v českém soudnictví ceska-justice.cz, 9. listopadu, 2014
- K otázce věcné příslušnosti soudu v podnikatelských sporech o peněžité plnění e-pravo.cz, č. 92465, 30. září, 2013
- Kdy je rozhodující hlas předsedajícího Právní fórum, 1, 2010
- Kdy žádat o odbytné Ekonom, 19, 2006