Nejvyšší soud k odškodnění nemajetkové újmy
Pokud soudy posuzují dva relativně samostatné nároky v rámci jednoho řízení, je třeba, aby v odůvodnění svých rozhodnutí zřetelně a jasně vymezily, jakou částku považují za odškodnění nezákonného rozhodnutí neboli nedůvodného trestního stíhání, a jaká část odškodnění připadá na nepřiměřenou délku řízení.
Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 500.000,- Kč za újmu způsobenou v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 5 T 249/2006, jež skončilo zprošťujícím rozsudkem.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že celková délka trestního stíhání v délce 6 let byla nepřiměřená, přihlédl k významu řízení pro žalobce a ke skutečnosti, že se žalobce snažil podáváním procesních návrhů další pokračování trestního stíhání zvrátit. Za přiměřené zadostiučinění stanovil částku 15.000,- Kč za rok řízení, celkem tedy 90.000,- Kč.
Za dovolací důvod označil dovolatel nesprávné právní posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Žalobce především uvedl, že soudy nesprávně posoudily jeho návrh co do výše přiznaného plnění proto, že posuzovaly uplatněný návrh pouze v kontextu délky trestního řízení a nikoliv již co do přímého dopadu na žalobce.
Při posuzování toho, zda se jedná o nárok jediný či o více nároků, které vznikly v důsledku více příčin, je proto třeba posoudit, v čem konkrétně spočívá újma, za niž je náhrada požadována. Bude tedy záležet na žalobci, jak nemajetkovou újmu vymezí, respektive podrobně popíše a vysvětlí, a s jakou skutečností ji pojí, neboť vysvětlením následku a jevových souvislostí jeho příčiny žalobce určuje skutkově předmět řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1076/2009).
Úkolem soudu proto bylo, aby na základě vylíčených skutkových tvrzení právně posoudil, mezi jakou újmou (jako následkem) a jakou skutečností (jakožto příčinou této újmy), má být příčinná souvislost zjišťována, a zda se jedná o nárok jediný, či zda žalobce v rámci svých žalobních tvrzení vymezuje nároků více.
Z nálezu Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2773/2011
5. březen 2012
Další novinky
- Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15 [11/01/17]
- Nález Ústavního soudu ČR, Pl. I. ÚS 520/16 [07/07/16]
- Nález Ústavního soudu ČR Pl. I. ÚS 3235/15 ve věci Skendera Bojku [18/05/16]
- Nález ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 4/2014 k určování příslušnosti soudů v přípravném řízení [17/05/16]
- Rozhodnutí ESLP ve věci Bédat proti Švýcarsku [20/04/16]
Publikace
Nesprávné odůvodnění rozhodnutí soudu může být zásahem do práv, účinná obrana není ceska-justice.cz, 16. ledna, 2015
Další
- Proč nezavést porotní systém? Příliš mnoho otázek k přísedícím v českém soudnictví ceska-justice.cz, 9. listopadu, 2014
- K otázce věcné příslušnosti soudu v podnikatelských sporech o peněžité plnění e-pravo.cz, č. 92465, 30. září, 2013
- Kdy je rozhodující hlas předsedajícího Právní fórum, 1, 2010
- Kdy žádat o odbytné Ekonom, 19, 2006