K důvodům pro vyslovení neúčinnosti zpětvzetí návrhu na zahájení řízení dle § 222a odst. 2 o.s.ř.

Nejvyšší soud rozhodl, že pokud v době podání žádosti o svolání valné hromady nebyla schválena účetní závěrka, na jejímž základě by bylo možno rozhodnout o rozdělení dividendy ani nebyla svolána valná hromada, která by před rozhodnutím o schválení dividendy schválila účetní závěrku a schválení účetní závěrky nebylo ani v programu valné hromady, jejíhož svolání se akcionář domáhal, je třeba považovat nesouhlas společnosti se zpětvzetím návrhu na zahájení řízení za důvodný.

Odvolací soud vážné důvody pro vyslovení neúčinnosti zpětvzetí návrhu na zahájení řízení podle § 222a odst. 2 o. s. ř. neshledal. Dovodil, že pokud by konstatoval neúčinnost zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, musel by jej v odvolacím řízení jako nedůvodný zamítnout, neboť ztratil své opodstatnění, když společnost po podání návrhu na zahájení řízení sama vyhověla navrhovanému požadavku a svolala mimořádnou valnou hromadu na den 22. dubna 2010. K závěru, zda je splněna některá z podmínek pro rozhodnutí o neúčinnosti zpětvzetí, bylo podle názoru Nejvyššího soudu třeba zkoumat, zda představenstvu na základě žádosti navrhovatele vznikla povinnost valnou hromadu svolat.

Logickým a systematickým výkladem ustanovení § 181 odst. 1 obch. zák., zejména ve vazbě na ustanovení § 187 obch. zák., je třeba dovodit, že akcionář se může domáhat svolání mimořádné valné hromady pouze k projednání záležitostí, které patří do její působnosti. Stejný závěr lze dle Nejvyššího soudu učinit i tehdy, domáhá-li se akcionář svolání valné hromady s programem, který sice patří do působnosti valné hromady, ale pro jehož projednání nejsou splněny zákonem stanovené podmínky.

Z nálezu Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 719/2011

5. březen 2012