Od 1. ledna 2012 začne platit novela Zákoníku práce

V následujícím textu uvádíme přehled nejdůležitějších změn, které zasáhnou většinu subjektů působících na trhu práce.

·  Snadnější výpověď

-   Novým výpovědním důvodem by se díky novele zákoníku práce mělo stát i zvlášť hrubé porušení lékařem stanoveného léčebného režimu práce neschopného zaměstnance. Tato výpověď ale musí být zaměstnavatelem podána nejpozději do 1 měsíce ode dne zjištění porušování léčebného režimu (nebo do 1 měsíce ode dne, kdy porušení začala šetřit správa sociálního zabezpečení).

·  Změna pojetí právních úkonů

-  Ve stávajícím znění zákoníku práce se zákonodárce jasně nevyjadřuje k formě a obsahu některých právních úkonů, přičemž spíše než kategorický příkaz podmíněný sankcí neplatnosti často vyjadřuje jakési doporučení, jak by takový právní úkon měl vypadat. Tuto koncepci nový návrh zákona nahrazuje jasným určením těch právních úkonů, u kterých je vyžadována konkrétní forma či obsah a stanovuje též přesnou sankci za jejich porušení.

·  Práce přesčas

-  Vláda ve svém návrhu přijatým Poslaneckou sněmovnou přednesla změnu ve stávající úpravě přesčasové práce. Díky novému znění zákoníku práce tak v případě, že bude mzda (plat) sjednána (tedy oboustranně dohodnuta) ve smlouvě, nebude zaměstnavatel povinen přihlédnout k práci přesčas až do výše 150 hodin ročně u řadových zaměstnanců a až do výše 416 hodin ročně u vedoucích zaměstnanců.

·  Noční a víkendová práce

-  Nově schválené ustanovení zákoníku práce, které se přímo dotýká stanovení odměny zaměstnance za práci o víkendech či v noci, by nově mělo nechat prostor pro dohodu obou stran. Je ovšem mít na paměti, že například vnitřní předpis zaměstnavatele je jednostranný pokyn a nikoli dohoda obou stran, takže v tomto případě by se nejednalo o platné sjednání příplatku. Novela dále stanovuje, že příplatek má být dohodnut se všemi zaměstnanci individuálně (zpravidla asi v pracovní nebo jiné smlouvě), ovšem v novele není toto sjednání podmíněno písemnou formou. Proto taková dohoda může mít též ústní formu.

·  Delší zkušební doba

-  Nově je umožněno, že u pracovních poměrů na dobu určitou by mohla být zkušební doba maximálně tak dlouhá, jako je polovina sjednané doby určité, i nadále však max. 3 měsíce. V praxi to tedy znamená, že zkušební doba 3 měsíců by mohla být jen u pracovního poměru sjednaného na dobu 6 měsíců a delších pracovních poměrů, jinak by musela být kratší.

-  Kromě výše uvedené změny je uzákoněno, že u vedoucích zaměstnanců může činit zkušební doba až 6 měsíců. I v tomto případě se použije spojení s úpravou na dobu určitou, tzn. vedoucí zaměstnanec by mohl mít zkušební dobu 6 měsíců jedině tehdy, když by byl pracovní poměr sjednán na dobu nejméně 12 měsíců a více.

-  Další obecnou změnou, která dopadne jak na řadové, tak i na řídící pracovníky, je prodloužení běhu zkušební doby nejen o překážky v práci, ale také o celodenní dovolenou.

·  Dovolená

-  V nové právní úpravě je stanoveno, že je zaměstnavatel povinen určit dovolenou tak, aby se nárok za daný rok vyčerpal v aktuálním roce (tedy i kdyby pracovní poměr netrval celý kalendářní rok a vznikl nižší nárok na dovolenou než 4 týdny), ledaže by v čerpání bránily naléhavé provozní důvody nebo překážky v práci na straně zaměstnance.

-  Pokud by však čerpání dovolené z předešlého roku nebylo zaměstnavatelem určeno do 30. června dalšího roku, pak by zaměstnanec o době čerpání staré dovolené rozhodl sám a pouze by zaměstnavateli písemně oznámil dobu čerpání 14 dnů předem. Výjimka nepropadání dovolené by se rozšířila i na ty, kdo nemohli vyčerpat dovolenou ani do druhého roku z důvodu pracovní neschopnosti.

·  Dohody o provedení práce

-  Na dohodu o provedení práce je nově možné konat práce až do rozsahu 300 hodin ročně. V případě, že by výdělek zaměstnance z takové dohody dosáhl částky 10.000,- Kč měsíčně brutto a více, stala by se i tato dohoda předmětem plateb pojištění. V dohodě o provedení práce by navíc muselo být povinně sjednáno, na jakou dobu se uzavírá.

-  V novele je dále zakotveno, že se na dohody nevztahuje úprava převedení na jinou práci/přeložení a cestovních náhrad. Nově přijatá právní úprava upřesňuje, že ačkoliv se vymezení pracovní doby na dohody o provedení práce nevztahuje, ani u těchto dohod nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

·  Výpovědní doba

-  Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

·  Smlouvy na dobu určitou

-  Podle dikce novely zákoníku práce délka pracovního poměru sjednaného na dobu určitou nesmí překročit 3 roky v každé smlouvě a zároveň však smí být prodloužena maximálně 2 krát. (Maximální délka pracovního poměru tak činí 9 let.) Pauza mezi dvěma pracovními poměry uzavřenými na dobu určitou by pak měla činit minimálně 3 roky.

-  Kromě omezení řetězení pracovních poměrů na dobu určitou je nově zrušena výjimka pro pracovní poměry uzavírané jako náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance, výjimku pro profesory vysokých škol a výjimku pro vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

·  Konkurenční doložka

-  Od prvního ledna 2012 je právní úprava konkurenční doložky pozměněna tak, aby sazba odchodného (jak je označována  náhrada mzdy za dobu konkurenční doložky) klesla nejméně na polovinu průměrného výdělku. Nově by také bylo možno uzavřít konkurenční doložku i během zkušební doby.