Stanovisko Nejvyššího soudu k formálním náležitostem směnky
Zákon směnečný a šekový upravuje krom jiného i formální náležitosti směnky, kterými podmiňuje její platnost. Tyto podstatné formální znaky upravuje přímo výše uvedený zákon, při vyplňování směnky je ovšem třeba dbát i formálních znaků nepodstatných, zákonem přímo neuvedených, nicméně soudy a praxí uznaných za relevantních při posuzování platnosti, popřípadě výkladu dílčích úkonů se směnkou spojených. K tomuto tématu se v poslední době opakovaně vracel i Nejvyšší soud České republiky. Výsledkem jeho činnosti jsou dvě právní věty osvětlující některé dosud sporné otázky práva směnečného a šekového, které díky autoritě tohoto státního orgánu působí jako vodítko jak pro praxi, tak i pro následnou činnost soudů nižší instance.
V prvním rozsudku sp. zn. 29 Cdo 5250/2009, ze dne 18. 8. 2011 se Nejvyšší soud zabýval neplatností směnky z důvodu nesouvislého textu směnečného prohlášení, kdy uvedl, že podstatnou náležitostí obsahu směnky [vedle jiných náležitostí plynoucích z ustanovení čl. I. § 1 směnečného zákona (pro směnku cizí) a čl. I. § 75 směnečného zákona (pro směnku vlastní)] je souvislý obsah listiny; nestačilo by pořadí zcela nesouvislé a tím spíše by byla neplatná směnka obsahující vnitřní odpor. Jde-li o podpis výstavce směnky vlastní, musí krýt souvislý text směnky, z čehož plyne, že jej je třeba umístit na líci směnky pod její obsah.
Jakkoli z grafické podoby posuzované směnky nelze dovodit, že výstavce umístěním jednotlivých údajů do rámečků sledoval jejich vyloučení (vynětí) z textu listiny, je zřejmé, že podoba a rozvržení rámečků (tvořených řadou svislých a vodorovných čar), včetně předtištěných „náležitostí“ směnky vlastní a do těchto rámečků vepsaných údajů, činí text směnečného prohlášení (při čtení po řádcích zleva doprava a shora dolů) nesouvislým, důsledkem čehož je nevyhnutelný závěr o neplatnosti směnky.
Nejvyšší soud při své úvaze vycházel z pravidla tzv. formální směnečné přísnosti, kdy absence či rozpor formální náležitosti, jež může nepříznivě působit na dobrou víru třetích osob, způsobuje neplatnost směnky bez dalšího.
Ve svém druhém rozsudu sp. zn. 29 Cdo 722/2010, ze dne 17. 8. 2011 Nejvyšší soud předeslal, že grafická podoba směnky (rámečky, do nichž je zakomponováno směnečné prohlášení) může mít význam pro posouzení (ne)platnosti směnky, jednak jde-li o souvislost směnečného prohlášení, jednak kryje-li podpis výstavce (směnky vlastní) souvislý text směnky.
Je-li některý údaj na směnce v rámečku, může to znamenat jeho vyloučení z textu listiny jen tehdy, musí-li být z grafické úpravy listiny každému zřejmé, že rámeček má právě tento význam a nikoli význam jiný.
12. říjen 2011
Další novinky
- Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15 [11/01/17]
- Nález Ústavního soudu ČR, Pl. I. ÚS 520/16 [07/07/16]
- Nález Ústavního soudu ČR Pl. I. ÚS 3235/15 ve věci Skendera Bojku [18/05/16]
- Nález ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 4/2014 k určování příslušnosti soudů v přípravném řízení [17/05/16]
- Rozhodnutí ESLP ve věci Bédat proti Švýcarsku [20/04/16]
Publikace
Nesprávné odůvodnění rozhodnutí soudu může být zásahem do práv, účinná obrana není ceska-justice.cz, 16. ledna, 2015
Další
- Proč nezavést porotní systém? Příliš mnoho otázek k přísedícím v českém soudnictví ceska-justice.cz, 9. listopadu, 2014
- K otázce věcné příslušnosti soudu v podnikatelských sporech o peněžité plnění e-pravo.cz, č. 92465, 30. září, 2013
- Kdy je rozhodující hlas předsedajícího Právní fórum, 1, 2010
- Kdy žádat o odbytné Ekonom, 19, 2006