O žalobě podané na majetek úpadce po prohlášení konkurzu nelze vyhovět rozsudkem pro zmeškání

Nejvyšší soud se v rozhodnutí č. 29 Cdo 4599/2010 ze dne 30. 8. 2011 vyjadřuje k možnosti rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání v případech, kdy se jedná o žaloby podané na majetek úpadce po prohlášení konkurzu. Nejvyšší soud k tomu uvádí:

Základem pro vydání rozsudku pro zmeškání mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá. Neúplná tvrzení, z nichž takový závěr odvodit nelze, nebo tvrzení, která jsou s žalobním návrhem (tzv. petitem) v rozporu, neumožňují vyhovět návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání.

Jinak řečeno, žalobě podané proti úpadci po prohlášení konkursu na jeho majetek pro nároky, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, nelze se zřetelem k ustanovením § 14 odst. 1 písm. a/ a d/ ZKV vyhovět ani rozsudkem pro zmeškání. Pro závěr, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř., neboť úpadce není v takovém sporu po dobu trvání účinků konkursu pasivně věcně legitimován, není rozhodné, že skutečnost, že byl prohlášen konkurs na majetek žalovaného, vyšla v řízení najevo až v souvislosti s odvoláním žalovaného (úpadce) proti rozsudku pro zmeškání.

3. říjen 2011